Místní názvy v Jizerských horách jsou směsí původních starých českých a německých jmen, překladů z češtiny do němčiny a naopak.

    Pojmenování řek a potoků:

  Jako první je řeka Jizera, která dala jméno horám. Všichni se shodují, že původ jména je pravděpodobně keltský. Kořen slova nutno údajně hledat až ve staroindickém isirás, prudký, rychlý, čerstvý, silný. Řeky podobných jmen najdeme v celé Evropě: Isar, Yser, Isera. Česká Jizera (jako Gizera je uváděna již roku 1297) je převzata přímo z keltského základu, nejedná se tedy o překlad z němčiny.
  Název řeky Smědé, druhé nejmohutnější řeky Jizerských hor, je českého původu. Slovo Smědá (a od něj odvozené Smědava) je sice druhotné a mladší, snad podle smědé, tmavé rašelinné vody, kterou řeka odvádí z hor, ale její staré, dnes zaniklé slovanské jméno Wietew, připomínané již roku 1539, značí přítok v tomto případě Nisy.Jméno Wietew bylo základem pro dnešní německé jméno řeky Wittig. Teprve od něj bylo odvozeno třetí české jméno řeky Vítka a chata na Smědavě se podle ní nazývala kdysi také Vítkova krčma.  Název řeky Kamenice je bezesporu slovanského původu, i Němci ji odedávna nazývali Kamnitz, aniž by její jméno překládali. Jako Kamenice je uváděna již roku 1547.
  Štolpich je naopak německého původu. Jako Stolbach je připomínán již roku 1547 a jeho jméno je bezpochyby odvozeno od štol na železnou rudu, které v okolí bývaly v 16. století. Hlavní tok Štolpichu se nazývá Velký čili Černý, jeho levostranný přítok je Malý nebo také Bílý Štolpich.
  S Nisou si badatelé neporadili. Probrali mnoho domnělích kořenů, od slovanského přez germánský po illyrský původ, ale k jednoznačnému závěru nedošli. Nejméně čtyři Nisy odtékají z Jizerských hor. Za hlavní tok je považována Lučanská Nisa, pramenící pod Černou studnicí. U jejího pramene stojí pomníček s nápisem „Pramen Nisy“. Po soutoku s Novoveskou Nisou, která pramení v její blízkosti, se nazývá Lužickou čili Zhořeleckou nebo též Jabloneckou Nisou. Do té vtéká pod Jabloncem zprava ještě Bílá (Loučná, Mšenská nebo Bedřichovská) Nisa a ještě pod Libercem Černá Nisa.
  Zato Blatný potok, uváděný roku 1591 jako Blatnice, je pouze jeden a jeho název je bezvýhradně českého původu (německý název je Blattnei.
  Slovanského původu je i jméno potoka Lomnice, který se vlévá zprava V Raspenavě do Smědé. Je nazýván buď podle lomeného toku, či podle lámavých břehů. Německy se nazývá rovněž Lomnitz, což později bylo přeloženo jako Bruchbach.
  Potok Jeřice, který odvádí vody ze západních Jizerských hor, má původní německé jméno Görsbach čili Grégrův potok. Stejné jméno má i osada, kterou potok protéká a která se česky jmenuje Pily.
  Jedlová s krásným vodopádem se ve starých českých průvodcích nazývala také Tan nebo Tann, podle německého jména Tannwasser. Potoku se také říkalo Kamenná voda nebo Josefodolský potok.
  Hájený potok nebo také nesprávně Hajní potok, který protéká hlubokým údolím mezi Tišinou a Paličníkem, má jméno z německého Hegebach. Byly-li v něm hájeny ryby nebo v jeho okolí zvěř či porosty, není dnes již známo.
  Potok, který naplňuje nově opravený rybník u Raspenavy, se nazývá Dvorský, Zlatý nebo Holubí podle německého názvu Goldbach či Golbichbach. Vlastní původ jména je také neznámý.
  Z významnějších toků zbývá Desná, Černá i Bílá. Poprvé je připomíná roku 1577. O původu jména se vedlo mnoho sporů, ale dnes se i němečtí odborníci přiklánějí k názoru, že původ je slovanský a kořen je nutno hledat u starých Slovanů, u nichž desna znamenalo pravý. Řek toho jména je v Evropě víc a vždy se jedná o levobřežní přítoky větších řek. Kolonizace tehdy postupovaly z nížiny proti proudu do nitra hor, a proto všechny přítoky, které dnes považujeme za levé, považovali naši předci za pravé, podobně jako Desnou považovali za pravostranný přítok Kamenice.

zpět na úvodní stránku