Jizerskohorská města a obce:

  Frýdlantské obce na sever od hor mají vesměs stará slovanská (lužickosrbská) jména. Německé vsi jsou jen ty, které se oři pozdější kolonizaci vtlačily až těsně pod hory. Mnoho obcí má v Jizerských horách hraběcí jména nař.: Albrechtice, Horní a Dolní Maxov a Josefův Důl. Od zakladatelů je odvozeno nepřímo i jméno Hrabětic a snad i Desné o níž se tvrdí, že se původně nejmenovala německy Dessendorf, nýbrž Desfoursdorf, ačkoli jméno řeky Czerna Desna se objevuje v zápisech již roku 1577.
  Také řada frýdlanských a libereckých osad vděčí za své názvy křestním jménům majitelů těchto panství, např. Bedřichov, Kateřinky, Rudolfov, Filipov, Ferdinandov, Kristiánov a pod.
  Některé obce mají v názvu vlastní jména, nikoliv však hrabat, ale od prvních osadníků nebo rychtářů. České jméno nalezneme i v názvu Příchovice. Jméno Přiech je pravděpodobnější než výklad poněmčeného názvu Przichowitz, který uvádí , že čeští osadníci kdysi říkali „Němci přišli sem“.
Obec Kokonín má základ ve staročeském jménu Kokoňa, Držkov a Svárov podle Držky čili Držislava a Sváry, Radčice u Liberce od jména Ratsche, původně slovanského Radek, Rýnovice mají smíšené jméno. K německému Rein byla přidána česká koncovka, která byla převzata i do německého názvu Reinowitz. Vratislavice mají české jméno z předhusitských dob (ves lidí Vratislavových).
  Německá vlastní jména dala základ jménům obcí Ruprechtice, Harcov (od jména Hartman nebo Härtel), Kunratice, Ludvíkov, Lukášov (podle prvního rychtáře Matěje Lukáše čili Mathesa Lucase), Janov nad Nisou (od osadníka JohanaReckziegla). Oldřichov v hájích dostal své druhé jméno od lesa, kterým byl obklopen, a také proto, aby byl olišen od ostatních Oldřichovů, totiž Oldřichova na Hranicích, u Hrádku, nad Nisou a také od Albrechtic u Frýdlantu, které se kdysi nazývaly, po požáru obce v 15. století, Pustý Oldřichov.
  Podle starého rodového jména Habe byla jmenována dnešní Stráž nad Nisou, dlouho nazývána i česky Habendorf. Staré jméno Raspe připomíná i jméno obce Raspenava v údolí Smědé, německy Raspova niva, Raspenau.
  Jména některých obcí měla zvláštní historii. Smržovka dostala své původní české jméno od hub smržů. Němečtí kolonisté, kteří se později přistěhovali, si ale jméno vyložili jinak. Nikoliv po houbách, ale po staré husitské zbranismržovce čili řemdichu, která se německy řekne Morgenstern, stejně jako jitřní hvězda. Když němci porozuměli původnímu českému významu názvu obce, začali Smržovku nazývat Morchenstern,aby se alespoň trochu přiblízili německému jménu pro houbu smrže, totiž Morchel.
  Proseč nad Nisou od starého českého proseč, paseka, prosečená cesta. Rádlo buď od pluhu, nebo od vlastního jména od něj odvozeného. Rozlehlá obec Polubný má několik výkladů o původu svého jména. Nejuznávanější je pojmenování podle českého názvu říčky Poloubný, tedy potoka tekoucího v houští, loubí. Tak to udává německá farní kniha z r. 1755. Oním potokem byla dnešní Černá říčka. Do Polubného patřily osady Kobel (bědná chýše, koliba), Václavíkova studánka, Souš (německý název Darre znamená suché, neúrodné místo, možná i sušírnu lnu), Nitschovi domky a Kořenov (uváděn již roku 1577 jako Korzenow podle stejnojmeného vrchu nazvaného patrně podle kořenů).
  Od lesa mají svá původní jména Vysoký (Hohenwald) a Tanvald, Nazývaný písmákem Metelkou již roku 1843 Jedlolesím.
  Obec Černá studnice a podle ní i vrch s rozhlednou a vlastně celý hřeben je pojmenován podle studánky na kraji lesa pod domem čp. 43.
  Na konec zde máme tři velká města pod Jizerskými horami, kdysi sídla tří okresů. Liberec má německý základ znamenající bohatou horu, kdysi spíš zbožné přání Kolonistů než skutečné bohatství. Frýdlant znamená ve staré němčině doslova „chraň zemi“. Vried (frýd) je rozkazovací způsob slovesa chránit, uklidňovat - a tomu složil odedávna i frýdlandský hrad.
  Konečně Jablonec nad Nisou v českém i poněmčeném jméně a později i ve svém městském znaku připomíná již od roku 1365 jabloň, která „kdysi v lesích stála a u které formani své koně krmili“.

zpět na úvodní stránku