Jizerskohorská rašeliniště:

  Jedno z nejznámějších je Na čihadle. Jméno je jednoznačně českého původu, jistě zavedené od ptáčníků, kteří na tomto místě kdysi chytali ptáky. RAŠELINIŠTĚ NA ČIHADLECHV němčině má rašeliniště mnoho synonym, které mají společný základ v českém slově čihadlo, nejčastěji se objevuje pojmenování Tshihahnelwiese. Existuje i pokus o vysvělení názvu dle hlasu lesního kura tetřívka a zpětné pojmenvání rašelinou louku i po německém názvu tetřívka, totiž Birkhuhnweise.
RAŠELINIŠTĚ NA JIZERCE  Doměle od zvířete pochází i jméno Vlčí louka pro svahové rašeliniště na Smědavské hoře. Je ale pravděpodobné, že původní německé jméno Wolfswiese nepochází od vlka, ale od trávy smilky tuhé, Wolfsgras. Tedy lépe: Smilková louka.
  Kneipe je nevelké rašeliniště a přírodní rezervace na rozvodí nad Štolpišskou silnicí. Jméno dostalo podle lesní chatky, či spíš útulku pro lesní dělníky, která kdysi stávala v její blízkosti.
  Mnoho rašelinišť má novější jména, která jsou z roku 1961, kdy vyšla kniha Topografie živých rašelinišť Jizerských hor. Jsou v ní buď vhodněji přeložené starší názvy, nebo vytvořená nová jména pro rašelinné louky uprostřed lesů. Od té doby má název rašeliniště mezi Černými horami jméno Vánoční louka, Malá sedlová louka v sedle Holubníku dostala zpět své staré jméno Pytlácká louka. Nově přeložená jména dostala Hraniční, Březová, Vstavačová, Jelení, Srnčí loučka a také Suchopýrková loučka v sedle mezi Plochým a Zadním kopcem nad Smědavou. Úplně nově byla pojmenována Arniková loučka u Královky i Smutná a Smrčková loučka v povodí Bílé Smědé.

    Horské hřebeny:

  Horské hřebeny mají v Jizerských horách jména většinou podle osad, kterými nebo nad kterými procházejí, např. Maxovský nebo též Bedřichovský hřeben mezi Královkou, Slovankou a Bukovou horou, Harcovský s nejzazším Žulovým vrchem, Prosečský hřeben nad stejnojmenou obcí. Stejně jako Černostudniční a na opačné straně hor Jindřichovický hřeben. Stejný původ má i členitý Hejnický hřeben a přímý Příchovický čili Vysocký hřeben. Desenský hřeben se německy ale jmenuje Pörner Kaspers Bruch Klamm, což lze přeložit jako hřeben, na němž je polom Kašpara Pörnera. Nejvyšším hřebenem v horách je Vysoký jizerský hřeben, který leží již na polské straně hor. Souběžně s ním na české straně probíhá Střední jizerský a Vlašský hřeben.

zpět na úvodní stránku