Jména hor:

VRCHOL JIZERY 1122 m.n.m   Z hor je nejdůležitější Jizera. České jméno je nové, snad z minulého století. V 16. století se hora česky i německy nazývala Bražec, Bražecká hora. O jejím mladším německém jménu vedli němečtí badatelé dlouhé pře. Hora se německy nazývá Siechhübel nebo Sieghübel a výkladů bylo mnoho. Nejpravděpodobnější je ten, že hora se původně nazývala Siebengiebelstein, tedy Kámen se sedmi štíty čili lomenicemi. Mnohostěnné vrcholové skalisko prý k tomu dalo podnět. Ve starších českých průvodcích se hora podle toho někdy nazývala i Sedmištít nebo Na Vyhlídce.
  Český kopec na Středním hřebeni je pojmenován po českých dřevorubcích. Jméno pro horu Holubník je známo snad až ze začátku 19. století. Výkladů o jeho původu je několik. Buď hora připomíná staré chytače holubů, nebo je jméno památkou na jakési vojenské zařízení podobné holubníku, které bylo na hoře umístěno kolem roku 1813.
  Královka nese své jméno od minulého století, ale je nesprávně přeloženo z němčiny: Königshöhe znamená Königovu, nikoliv Královu výšinu, protože vrch je pojmenován po osadníku Josefu Königovi, který si pod vrcholem postavil v roce 1806 dům.
  Známý kopec Bramberk má také nejisté jméno: již v 18. století nebylo známo, pochází-li od německého Brandberg, spálená hora, nebo Braunberg, hnědá hora. Nyní se uměle používá občas jméno Krásný, které s původním jménem nemá nic společného.
  České jméno hory Brdo v západní části hor je pěkné. Německy se nazývá Lange Farbe, což některé turisty přimělo ríkat kopci česky Dlouhá barva. Výraz Farbe je ale ve zdejším dialektu jen zkomoleninou slova Farn čili kapradina. Tedy: Dlouhé kapradí.
JIZERA 1122 m.n.m  Hora Plochý na severovýchodě hor je pojmenována pravděpodobně podle plochého vrcholu, na kterém je jedno z mála vrcholových rašelinišť Jizerských hor.
  Na Vlašském hřebeni jsou zajímavá dvě místa, Slezké kameny a Hruškové skály. Slezké čili Zámecké kameny, také Zámky, Na zámcích, Krásná hora, mají své jméno od německého originálu, který je rovněž dvojvýznamový. Buď Schlössersteine, tedy Zámecké, nebo Schleischesteine, Slezké kameny. Podobně je to i s Hruškovými skalami, jedním z vrcholů Vlašského hřebene. Různé německé mapy uvádějí i různě psaná jména, buď Birnbaumfelsen, nebo Börnbaumfelsen, tedy buď Hrušňové (nebo lidověji Hruškové nikoliv Hruškovy) nebo Studánecké skály, jak se skály nazývaly ve starších českých mapách.
SMRK 1124 m.n.m pohled z vrcholu Jizery  Smědavská hora se nazývala rovněž Vítkova hora a měla i dvě německá jména: dnešní Wittigberg a stsrší Rollberg.
  Také Svinský vrch u Nového Města pod Smrkem má dvě německá jména. Běžnější Sauberg, ze kterého vzniklo i české jméno, a patrně původnější Sauerberg.
  Jeden ze skalnatých vrcholů Černostudničního hřebene se jmenuje Terezínka. Je to jméno z 19.století a připomíná manželku místního továrníka Mayera, který na vrcholu pro ni nechal postavit kamennou vyhlídku.
  Nedaleký Muchov má zřejmě původní slovanské jméno, podle pohanského boha Muhu.

zpět na úvodní stránku